Gymnázium Teplice
Hlavní menu
Školní řád

Školní řád

Vnitřní předpisy Gymnázia Teplice

Ke stažení ve formátu pdf zde.

Úvod

Gymnázium v Teplicích je škola, která připravuje žáky ke vstupu na vysokou školu nebo do praktického zaměstnání, kde je třeba středoškolského vzdělání. Vzhledem k tomuto cíli usilují učitelé o to předat či zpřístupnit žákům potřebné informace a vypěstovat vhodné dovednosti a schopnosti. V zájmu každého žáka je, aby si tyto poznatky osvojoval a dále rozšiřoval vlastním studiem. Předpokladem úspěšného vyučovacího procesu je pozitivní pracovní atmosféra zakládající se na účinné spolupráci učitelů a žáků. V zájmu usnadnění chodu školy je žádoucí, aby tato spolupráce byla co nejlepší, tj. aby byla všestranně dodržována pravidla vzájemných vztahů jak ze strany žáků a vyučujících, tak i ostatních pracovníků školy a rodičů. K tomu má sloužit následující školní řád. Žáci školy, jejich zákonní zástupci a učitelé jsou povinni se jím řídit.

Tento školní řád je vydán ředitelem školy na základě oprávnění stanoveného v § 30 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů.

I. Práva žáků

  1. Žák má právo na poskytování kvalitního středoškolského vzdělání. To znamená, že obsah výuky musí odpovídat poznatkům současného vědeckého poznání. Metody používané při výuce musejí vycházet ze současné úrovně poznatků pedagogiky a psychologie.
  2. Žák má právo na spravedlivé ohodnocení výsledků svého vzdělávání. To znamená, že hodnocení musí být učiněno v souladu s předpisy, že musí být objektivní a musí vycházet z předem stanovených pravidel stejných pro všechny účastníky hodnocení.
  3. Žák má právo na informace o výsledcích svého vzdělávání. To znamená, že učitel musí žáku vždy sdělit výsledek jeho hodnocení, a to při nejbližší vhodné příležitosti po provedení hodnocení.
  4. Žák má právo na informace o průběhu svého vzdělávání. To znamená, že má přístup ke Školnímu vzdělávacímu programu školy, že mu jsou předloženy informace o akcích pořádaných školou mimo obvyklý rozvrh.
  5. Žák má právo na dobré materiální zázemí pro své vzdělávání ve škole. Tím se rozumí, že škola mu musí vytvořit takové podmínky, aby vzdělávání mohlo probíhat bez výrazných rušivých vlivů.
  6. Žák má právo na ochranu svých osobních dat. To znamená, že škola nesmí sdělit údaje, které o jeho osobě shromažďuje, neoprávněné osobě. To neplatí o výsledcích veřejných zkoušek a soutěží.
  7. Žák má právo na poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání. Může využít služeb výchovné poradkyně školy. Také může požádat o konzultaci pedagoga, který ho vyučuje (obvykle z důvodu delší nepřítomnosti žáka ve škole či nepochopení učiva).
  8. Žák má právo předkládat učitelům a vedení školy návrhy, připomínky a stížnosti týkající se vzdělávacího procesu a provozu školy. Má rovněž právo na odpověď na své podněty, a to do 14 dnů od jejich prokazatelného podání. Odpověď může být (je-li to účelné) sdělena i veřejnou formou (např. na nástěnce či na internetových stránkách).
  9. Žák má právo volit a být volen do školské rady, je-li zletilý.

     10.  Žák má právo obracet se s připomínkami, návrhy a problémy na žákovský parlament, má právo do tohoto orgánu volit své zástupce a také být volen (viz Dodatek o žákovském parlamentu):

Dodatek o žákovském parlamentu

            Při Gymnáziu Teplice je zřízen Parlament Gymnázia Teplice (dále jen “PGT”) jako žákovská zastupitelská organizace, která je současně poradním orgánem ředitele školy. Smyslem existence PGT je zajištění vlivu žáků na rozhodování o záležitostech školy a hájení práv žáků.

  1. Všichni žáci Gymnázia Teplice mají aktivní i pasivní volební právo. Znamená to, že do PGT mohou volit i mohou být zvoleni.
  2. Volby do PGT se řídí Volebními pravidly PGT. Jsou v nich zvoleni poslanci na jedno volební období, které trvá od skončení voleb do konce daného školního roku.
  3. Na první schůzi zvolí parlament předsedu, a to na celý školní rok. Předseda PGT si pak z řad poslanců volí svého místopředsedu (případně dva místopředsedy).
  4. Parlament se schází pravidelně jednou za měsíc, v případě potřeby je možno vyhlásit schůzi mimořádnou (na návrh poslanců vyhlásí předseda).
  5. Pokud parlament dojde k usnesení, je toto předneseno řediteli GT do dvou pracovních dnů po zasedání PGT prostřednictvím předsedy nebo místopředsedů. Ředitel může návrh podaný v usnesení potvrdit, zamítnout nebo si vyžádat vysvětlení a musí tak učinit nejpozději do týdne od podání. Toto rozhodnutí provede písemně na usnesení a stvrdí svým podpisem.
  6. Pokud je usnesení PGT potvrzeno ředitelem (viz. 5.), má platnost Pokynu ředitele GT a je pro všechny žáky i zaměstnance GT závazné.
  7. Usnesení parlamentu je vyhotoveno ve třech výtiscích, z nichž jedno si ponechá parlament, jedno je vyvěšeno na nástěnce PGT a jedno je neprodleně předáno řediteli.
  8. Parlament má právo požádat ředitele o vysvětlení jeho rozhodnutí na schůzi PGT, ten je povinen toto učinit.
  9. Parlament má právo vyjadřovat se ke všem problémům dotýkajícím se GT, jeho žáků, zaměstnanců a provozu a jednat o nich, a to v mezích daných platnými právními předpisy České republiky.
  10. Poslanci PGT nesmí být jakoukoli formou postihováni za vyjadřování názorů svých či parlamentu jako celku. Jsou také povinni informovat PGT o nedodržování usnesení PGT.
  11. Poslanci PGT jsou povinni řídit se Vnitřním řádem PGT.
  12. PGT je nerozpustitelný.

II. Práva zákonných zástupců nezletilých žáků

  1. Zákonný zástupce nezletilého žáka má právo na informace o průběhu a výsledcích žákova vzdělávání. To znamená, že mu učitel vyučující žáka na jeho žádost kdykoliv sdělí výsledky všech dosavadních hodnocení žáka v právě probíhajícím pololetí. Informace se podává ústně při osobním jednání ve škole, dálkově prostřednictvím elektronického komunikačního systému školy, zápisem na vysvědčení, případně dopisem.
  2. Zákonný zástupce nezletilého žáka má právo předkládat učitelům a vedení školy návrhy, připomínky a stížnosti týkající se vzdělávacího procesu a provozu školy. Má rovněž právo na odpověď na své podněty, a to do 14 dnů od jejich prokazatelného podání. Odpověď může být (je-li to účelné) sdělena i veřejnou formou (např. na vývěsce či na internetových stránkách).
  3. Zákonný zástupce nezletilého žáka má právo na ochranu svých osobních dat. To znamená, že škola nesmí sdělit údaje, které o jeho osobě shromažďuje, neoprávněné osobě.
  4. Zákonný zástupce nezletilého žáka má právo volit a být volen do školské rady.
  5. Zákonný zástupce nezletilého žáka má právo na poradenskou pomoc školy. Může využít služeb výchovné poradkyně školy.

III. Povinnosti zákonných zástupců nezletilých žáků

  1. Zajištění řádné docházky do školy.
  2. Na výzvu ředitele školy se osobně účastnit jednání o otázkách vzdělávání žáka.
  3. Informování školy o závažných skutečnostech stanovených školským zákonem, které jsou potřebné pro řádné vedení dokumentace školy a které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka. Jde zejména o osobní data a kontaktní údaje a také údaje o zdravotním stavu. Informace je třeba poskytnout bez zbytečné prodlevy a udržet je aktuální.
  4. Dokládání důvodů nepřítomnosti ve škole dle článku V. tohoto řádu.

IV. Povinnosti žáků

  1. Žák má povinnost osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání, připravovat se na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání i ve společenském, politickém a kulturním životě, a to dle svých schopností a možností.
  2. Žák má povinnost řádně docházet do školy, plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, dodržovat předpisy školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.
  3. Žák má povinnost chránit své zdraví i zdraví ostatních, dbát o pořádek a čistotu a pomáhat při udržování pořádku ve škole a jejím okolí.
  4. Žák má povinnost být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraven a oblečen. V případě sporu o výklad předchozí věty rozhoduje ředitel školy.
  5. Žák má povinnost šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením, hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami.
  6. Žák má povinnost mít u sebe školní identifikační kartu a pečovat o ni. Předkládat ji a) zaměstnancům školy k ověřování totožnosti, b) úřadům jako potvrzení o studiu na Gymnáziu Teplice.
  7. Žák má povinnost dodržovat vyučovací dobu a rozsah přestávek, docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastnit se vyučování všech povinných předmětů, volitelných i nepovinných předmětů, do kterých byl přijat.
  8. Žák má povinnost přinášet do vyučování učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů vyučujících.
  9. Žák má povinnost sdělovat škole informace stanovené školským zákonem, které jsou potřebné pro řádné vedení dokumentace školy a které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka. Jde zejména o osobní data a kontaktní údaje a také údaje o zdravotním stavu. Informace je třeba poskytnout bez zbytečné prodlevy a udržet je aktuální.

V. Omlouvání absence

  1. Každá hodina ve škole je důležitá. Rodiče (zákonní zástupci nezletilého žáka) nebo zletilí žáci mohou omluvit nepřítomnost, pokud je pro ni závažný důvod, jako je nemoc nebo stav nouze v rodině. Omluvenka musí být vždy vystavena zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem, a to prostřednictvím elektronického komunikačního systému školy.
  2. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti. Lze tak učinit prostřednictvím elektronického komunikačního systému školy nebo (v případě nouze či poruchy) telefonicky. Telefonáty s oznámením důvodů absence přijímá a zapisuje služba na čísle 417 813 081. Je-li absence kratší než tři dny, je třeba důvody doložit nejpozději v den návratu žáka do školy.
  3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá svého třídního učitele o uvolnění z vyučování. O uvolnění z vyučování na více než pět dnů je nutno požádat ředitele školy prostřednictvím třídního učitele. Je zcela nevhodné žádat o uvolnění na rekreaci.
  4. Předcházející bod se týká i absencí, kdy žák odejde ze školy v průběhu vyučování. Taková absence je bezpochyby předem známa, a je tedy třeba požádat třídního učitele o uvolnění.
  5. O přijetí omluvy (uznání vážnosti důvodů absence) rozhoduje třídní učitel nebo případně ředitel školy. V případě pochyb o oprávněnosti omluvy si může třídní učitel či vedení školy vyžádat potvrzení lékaře, úřadu, či jiné příslušné instituce nebo svědků (např. rodičů zletilého žáka).
  6. Nebude-li splněna některá z výše uvedených podmínek či budou-li důvody pro absenci shledány neoprávněnými, bude absence pokládána za neomluvenou. Neomluvená absence je důvodem k sankcím dle článku X. tohoto řádu.

VI. Uvolňování z výuky

  1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.
  2. V předmětu tělesná výchova může ředitel školy uvolnit žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře na formuláři dodaném školou. Ředitel může takovému žáku nařídit navštěvování zvláštní tělesné výchovy pro zdravotně postižené.

VII. Žákům je zakázáno:

  1. kouřit v prostorách školy a jejím bezprostředním okolí a při činnostech organizovaných školou,
  2. požívat alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky, zvláště drogy,
  3. přinášet do školy věci nebezpečné pro život a zdraví, jako např. zbraně a obranné prostředky (slzný plyn, elektrošok apod.), výbušniny, třaskaviny či hořlavé tekutiny, jedy a drogy apod.,
  4. připojovat do elektrické sítě školy jakékoliv spotřebiče bez výslovného souhlasu učitele,
  5. používat ve vyučování notebooky, tablety, přenosné telefony, walkmany, pagery, operátory, rádia, přehrávače a podobné přístroje bez výslovného svolení učitele,
  6. hrát o peníze,
  7. jakýmkoli způsobem diskriminovat své spolužáky a potlačovat jejich svobodu a práva,
  8. opouštět o přestávkách areál školy s výjimkou přestávky na oběd, během níž mohou dojít do školní jídelny a zpět.

VIII. Provoz ve škole

  1. Areál školy se otevírá v 7.30 hod. a zavírá v 18.00 hod. Do školy vstupují žáci vedlejším vchodem budovy A (vpravo vedle hlavního vchodu). Vchod z ulice se v 8.00 zamyká a v 11.40 odemyká. V rozmezí 8.00 - 11.40 chodí žáci hlavním vchodem a strážnému musejí sdělit, proč v tuto dobu přicházejí či odcházejí a předložit studijní průkaz.
  2. Žáci jsou povinni se přezouvat v období vyhlášeném vedením školy. V ostatních obdobích je přezouvání ponecháno na žácích a učitelích – správcích učeben. Je zakázáno nosit ve škole obuv, která poškozuje podlahy (např. zanechává šmouhy).
  3. Svrchní oblečení a boty si žáci ponechávají ve skříňkách. Povinností žáka je udržovat skříňku v čistotě. Před každými prázdninami žáci skříňky vyklidí a nechají otevřené. (Nestane-li se tak, budou skříňky otevřeny školníkem a jejich obsah vyhozen.) Ve skříňkách je zakázáno přechovávat potraviny, věci ohrožující hygienické poměry či předměty poškozující skříňky. Skříňka rovněž není určena k přechovávání cenností (peněz, šperků apod.) a přístrojů (např. mobilních telefonů). Vedení školy si vyhrazuje právo kontroly obsahu skříněk.
  4. Žáci jsou povinni mít na tělesnou výchovu sportovní oděv dle pokynů vyučujícího. Sportovní obuv musí být dvojí - jednak do tělocvičny a jednak na venkovní hřiště. Vstup do tělocvičny v nevhodné obuvi není dovolen.
  5. Jízdní kola si mohou žáci ponechat v kolárně, která je v suterénu budovy A. Kola musí být připevněna ke konstrukci držáků zámkem. Je zakázáno ukládat kola v jiných prostorách areálu školy. Rovněž je zakázáno transportovat do kolárny a z ní kolo jinudy než vedlejším vchodem (vedle hlavního vchodu - přímo do ulice Čs. dobrovolců).
  6. V době mimo vyučování a mimo přestávky se žáci nesmí zdržovat v prostorech školy bez dohledu učitele, provozních pracovníků školy nebo vedoucího příslušného zájmového útvaru. O volných hodinách (včetně přestávky na oběd) se žáci zdržují v prostorech vyhrazených pro tento účel (studovna, Bergbar, odpočinková místa na chodbách či určená učebna).
  7. V prostorech šaten se žáci zdržují jen po nezbytně nutnou dobu, dodržují pravidla bezpečného chování (nemanipulují nedovoleným způsobem se skříňkami, nestrkají se apod.).
  8. Do Bioparku (skleník, prostory terárií a akvárií a venkovních výběhů) vstupují žáci pouze s pedagogickým dohledem, dodržují jeho pokyny.
  9. Návštěvy žáků ve škole jsou zakázány. Výjimku tvoří pouze návštěvy rodičů a úředních osob (např. policie). Ani takové návštěvy však nemají právo vstupovat do učeben. Mohou ale požádat strážného, aby jim žáka o přestávce přivedl ke strážnici.

IX. Povinnosti služby

  1. Žáci jsou pověřováni učiteli povinnostmi služby ve třídě.
  2. Služba

a) hlásí učiteli nepřítomné žáky,

b) stírá tabuli, dbá o dostatek křídy ve třídách,

c) stará se o přípravu pomůcek na vyučování dle pokynů vyučujícího,

d) nenastoupí-li vyučující do hodiny, oznámí to nejpozději 10 minut po zvonění vedení školy.

X. Výchovná opatření

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a kázeňská opatření.
  2. Chování a výsledky vzdělávání, které mohou sloužit za příklad ostatním žákům, mohou být oceněny pochvalou uloženou učitelem, třídním učitelem či ředitelem. Ocenění vzorného chování a výborných výsledků žáka se rovněž provádí zveřejněním v  různých informačních médiích.

Pochvaly třídního učitele a ředitele školy mohou být uloženy např. za občanskou angažovanost (charita, kulturní vystoupení), příkladně čestné jednání, jednání vedoucí k odvrácení škody, vzorné plnění školních povinností, pomoc jinému člověku v nouzi, reprezentaci školy v soutěžích a další.

  1. Při zaviněném porušení povinností stanovených školským zákonem a tímto školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňská opatření:
  • napomenutí třídního učitele
  • důtku třídního učitele
  • důtku ředitele školy

Napomenutí třídního učitele a důtka třídního učitele jsou v kompetenci třídního učitele. Mohou být uloženy např. za opakovanou nepřipravenost na vyučování, neplnění pokynu učitele, hrubé porušení společenských norem, podvodné či nečestné jednání, vyrušování, napovídání, opisování, vulgární vyjadřování, používání mobilního telefonu během vyučování, poškozování školního majetku, pozdní příchody, užívání návykových látek, diskriminaci spolužáků, nedbalostní jednání vedoucí ke škodě, špatně omluvenou absenci a další přestupky školního řádu.

Přestupky musí být zadokumentovány (zapsány v třídní knize). Jejich závažnost vyhodnocuje třídní učitel.

Důtka ředitele školy může být žáku uložena za závažné či opakované zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem a tímto školním řádem. Jedná se např. o podvodné či nečestné jednání, nedbalostní jednání vedoucí k významné škodě, vulgární chování, neuposlechnutí pokynu učitele, které vedlo či mohlo vést k ohrožení bezpečnosti osob, slovní či fyzický útok vůči jiným osobám ve škole či při činnosti organizované školou, neomluvenou absenci v rozsahu 10 a více hodin a další přestupky školního řádu.

Třídní učitel, ředitel či pedagogická rada zvažují užití kázeňských opatření tak, aby vždy směřovala k dosažení hlavního výchovného cíle – totiž formování slušného člověka.

  1. Při závažném zaviněném porušení povinností stanovených školským zákonem a tímto školním řádem může ředitel školy ve správním řízení rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. Jedná se např. o podvod většího rozsahu, nečestné jednání vedoucí k poškození jiných osob, nedbalostní jednání vedoucí ke škodě velkého rozsahu, zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy, neuposlechnutí pokynu učitele, které vedlo či mohlo vést ke značnému ohrožení bezpečnosti osob a další.
  2. Všechna výchovná opatření se zapisují do školního evidenčního a informačního systému, sdělují se zákonným zástupcům nezletilých žáků a v případě pochval ředitele školy se i zveřejňují na školním webu.

XI. Pravidla klasifikace a hodnocení žáků

A. Hodnocení prospěchu

  • Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný

Pro předměty naučného charakteru jsou klasifikační stupně definovány takto:

1 – výborný: dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, samostatně a logicky myslí, dovede samostatně řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat. Vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Písemné práce jsou úrovní formální i obsahovou bez závad.

2 – chvalitebný: dostane žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně. Dopouští se občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Písemné práce mají po stránce obsahu i formy jen drobné závady.

3 – dobrý: dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami jen takové nedostatky, že na znalosti může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva. V myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které však s návodem učitele dovede odstranit. Vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Písemné práce mají po stránce obsahu i formy závady, které se však netýkají podstaty.

4 – dostatečný: dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové nedostatky, že na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva. Není samostatný v myšlení a při řešení se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele. Vyjadřuje se nepřesně. Písemné práce mají po stránce obsahu a formy větší závady.

5 – nedostatečný: dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové mezery, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva. Neodpovídá správně a úkoly nevyřeší ani s pomocí. Jeho písemné práce jsou po obsahové stránce s podstatnými závadami.

Pro předměty výchovného charakteru (hudební výchova, základy výtvarné kultury, dramatická výchova, hra na nástroj) jsou klasifikační stupně definovány takto:

1 – výborný: dostane žák, který v praktické oblasti pracuje kreativně, a jeho výsledky plně odpovídají požadavkům učitele. V teoretické oblasti žák rozumí probírané látce a osvojené znalosti umí kreativně uplatnit ve své činnosti.

2 – chvalitebný: dostane žák, který se snaží pracovat kreativně a jehož výsledky víceméně odpovídají požadavkům učitele. V teoretické oblasti si osvojuje probíranou látku, nenachází pro ni nová, tvůrčí řešení.

3 – dobrý: dostane žák, který pracuje podle pokynů učitele a jeho výsledky se blíží požadavkům učitele. Poznatky z teoretické oblasti si osvojuje nesystematicky, nerozumí širšímu kontextu.

4 – dostatečný: dostane žák, který dbá pokynů učitele jen v malé míře a jehož výsledky splňují jen některé požadavky učitele. V teoretické oblasti si osvojuje jen kusé poznatky.

5 – nedostatečný: dostane žák, který téměř nedbá pokynů učitele, a jeho výsledky nesplňují požadavky učitele. Neosvojuje si probírané učivo. Nerozumí probíranému učivu.

Pro předmět tělesná výchova a zdravotní tělesná výchova jsou klasifikační stupně definovány takto:

1 – výborný: dostane žák, který zvládá bez problémů učivo, při hodinách je iniciativní, aktivně se zapojuje do výuky, svým přístupem je motivací pro ostatní žáky, jeho výkonnost má vzrůstající tendenci, jeho zdatnost a dovednosti jsou na velmi dobré úrovni, dodržuje pravidla fair-play, ovládá techniku a pravidla jednotlivých sportů.

2 – chvalitebný: dostane žák, který zvládá učivo, snaží si zlepšovat svoji sportovní výkonnost, aktivně se zapojuje do výuky, jeho zdatnost a dovednosti jsou na dobré úrovni odpovídající jeho genetickým a zdravotním předpokladům, dodržuje pravidla fair-play, ovládá techniku a pravidla jednotlivých sportů.

3 – dobrý: dostane žák, který obtížně zvládá předepsané učivo, jeho celková zdatnost a výkonnost nevykazují stoupající tendenci, v hodinách projevuje snahu, ne vždy je však schopen splnit zadaný úkol, pravidla a techniku sportů zvládá s dílčími nedostatky, dodržuje zásady fair-play.

4 – dostatečný: dostane žák, který velmi obtížně zvládá předepsané učivo, neprojevuje zájem o zlepšení svojí zdatnosti a sportovních dovedností, v hodinách je pasivní, pravidla a techniku sportů zvládá s velkými obtížemi.

5 – nedostatečný: dostane žák, který žák nezvládá předepsané učivo, vyhýbá se hodnocení, nespolupracuje a ignoruje pokyny vyučujícího, jeho přístup je pro ostatní žáky demotivující.

Žák s částečným osvobozením z tělesné výchovy a žák navštěvující zdravotní tělesnou výchovu je hodnocen s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu a doporučení lékaře.

  • K výše uvedeným klasifikačním stupňům se dospěje na základě hodnocení práce žáka a jejích výsledků učitelem daného předmětu a na základě úspěšnosti žáka v kontrolních testech či písemných pracích, případně též na základě výsledku komisionální zkoušky. V případě tělesné výchovy na základě hodnocení výsledků sportovní činnosti žáka v hodinách s přihlédnutím k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu a somatotypu, hodnocení jeho teoretických znalostí (pravidla, technika apod.) a celkového přístupu k výuce.
  • Učitel sleduje a hodnotí, nakolik si žák osvojil látku daného předmětu. Proto žáky zkouší (ústně či písemně), diskutuje s nimi, zadává jim rozličné úkoly (ve škole i na doma) a hodnotí je.
  • Pravidla klasifikace musí být stejná pro všechny žáky dané výukové skupiny. Nelze je dodatečně měnit. Žáci s nimi musí být seznámeni na začátku klasifikačního období.
  • Průběžné hodnocení výsledků žáka vyjadřuje učitel slovně nebo známkou nebo uvedením procentuální úspěšnosti, počtu získaných bodů apod. Žák má právo být vždy se svým hodnocením seznámen. Totéž právo má i zákonný zástupce nezletilého žáka. Učitel pak má povinnost po každém zkoušení, testu, písemné práci či vypracovaném úkolu sdělit žáku jeho hodnocení a to zápisem do školního informačního systému, případně i ústně. Zápis musí být proveden nejpozději do 7 dnů (ve výjimečných a odůvodněných případech 14 dnů) od data konání zkoušky. Zákonný zástupce může být informován ústně (dostaví-li se do školy) nebo elektronicky (prostřednictvím školního komunikačního systému).
  • Srovnávací testy či písemné práce společné pro více tříd resp. skupin jsou zadávány na základě dohody v předmětové komisi nebo na příkaz ředitele a k jejich výsledku se při hodnocení žáka podstatnou měrou přihlíží.
  • Minimální počet hodnocení je tento: Na nižším stupni gymnázia aspoň 4 známky za čtvrtletí. Na vyšším stupni aspoň 2 známky za čtvrtletí. Má-li předmět dotaci jen 1 hodina týdně, snižuje se minimální počet známek na polovinu.
  • Pokud přesáhne absence žáka v daném předmětu za pololetí 25 %, nebude žák na vysvědčení klasifikován. Bude muset podstoupit dodatečnou zkoušku. Případnou výjimku z tohoto pravidla musí povolit (na základě žádosti žáka či jeho zákonného zástupce nebo příslušného vyučujícího) ředitel. Žádosti jsou směrovány k třídnímu učiteli, který je se svým vyjádřením postupuje vedení školy. Žáka je možné neklasifikovat i tehdy, kdy má absenci menší než 25 %, ale neabsolvoval důležité zkoušky.

B. Hodnocení chování

Při klasifikaci chování se vychází z toho, jak žák plní ustanovení školního řádu školy, jak plní povinnosti kladené na žáky, docházku do školy, jek respektuje obecně platné předpisy a zda dodržuje společenská pravidla soužití při výchovně vzdělávacích činnostech školy.

Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel na pedagogické radě. O sníženém klasifikačním stupni rozhodne ředitel po projednání na pedagogické radě.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré: dostane žák, který se ve škole i mimo školu chová v souladu s právními a morálními normami profilu žáka střední školy a ustanoveními školního řádu. Tento stupeň je možno přiznat i žáku, který se sice dopustí méně závažných provinění proti školnímu řádu, ale je přístupný výchovnému působení a svoje chyby uvědoměle překonává a napravuje.

2 – uspokojivé: dostane žák, který se dopustí závažnějšího přestupku proti školnímu řádu nebo v méně závažných případech opětovně porušuje školní řád, a to i po předcházejících napomenutích.

3 – neuspokojivé: dostane žák, jehož chování ve škole je v příkrém rozporu s právními či morálními normami nebo se dopustil tak závažných provinění, že je jimi ohrožena výchova ostatních žáků nebo bezpečnost a zdraví jiných osob.

C. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky hodnocení ve vyučovacích předmětech a hodnocení chování; nezahrnuje hodnocení v nepovinných předmětech. Celkové hodnocení ve druhém pololetí se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

prospěl(a) s vyznamenáním - není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré.

prospěl(a) - není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

neprospěl(a) - je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák v některém předmětu klasifikován ani v nejzazším zákonném termínu.

V prvním pololetí může být žák nehodnocen, pokud ho nebylo možno v některém předmětu hodnotit ani v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy (do dvou měsíců po skončení prvního pololetí).

D. Opakování či ukončení ročníku, opravné zkoušky

  1. Žák, který po splnění školní povinné docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku (31. 8.), nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku (§ 68 odst. 3 školského zákona).
  2. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělání řádně ukončit (§ 81 odst. 10 školského zákona).
  3. Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení, pokud je o den pozdější.
  4. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy.
  5. Komisionální zkoušku z důvodu opravného termínu může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel žádosti o dřívější termín vždy. Žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání zkoušky nejpozději do konce září.
  6. Žák, který se bez vážných důvodů ke zkoušce nedostaví, popřípadě se neomluví před plánovaným začátkem konání zkoušky, je klasifikován stupněm prospěchu „nedostatečný“.
  7. Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí.
  8. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v 1. pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.
  9. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Pro doplnění podkladů k hodnocení žáka je v takovém případě použito komisionálního přezkoušení. Žák do té doby navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
  10. Má-li žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. V tomto případě se přezkoušení koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo po dohodě s žákem nebo zástupcem nezletilého žáka.
  11. K opravným zkouškám nejsou žáci písemně zváni. Zástupce ředitele zveřejní termín zkoušek na místě k tomu určeném. O zkoušce v náhradním termínu a o opravné zkoušce se sepíše protokol, který se uloží u zástupce ředitele.
  12. Po neúspěšném vykonání zkoušky mohou žáci podat řediteli školy písemnou žádost o opakování ročníku. U žádostí je nezbytně nutný podpis žáka i zákonného zástupce nezletilého žáka.
  13. O povolení či nepovolení opakování ročníku rozhodne ředitel školy na základě doporučení třídního učitele, vyučujících žáka, popřípadě jednání celé pedagogické rady. Tentýž ročník lze z důvodu neprospěchu opakovat pouze jednou.

E. Komisionální zkoušky

Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:

-          koná-li žák opravnou zkoušku,

-          koná-li žák rozdílovou zkoušku a ředitel pro ni určil formu komisionální zkoušky,

-          požádá-li žák nebo zákonný zástupce žáka o přezkoušení,

-          ředitel školy zjistil, že vyučující porušil pravidla hodnocení.

V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

Žák může konat v jednom dni nejvýše jednu komisionální zkoušku.

Výsledná známka při komisionálním přezkoušení je zároveň celkovou výslednou známkou v daném předmětu za dané pololetí na vysvědčení.

Pokud se žák bez předchozí omluvy na komisionální zkoušku nedostaví, je klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím v daném předmětu, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky - klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

F. Hodnocení žáka s individuálním plánem vzdělávání

Žáci, kterým byl na základě jejich žádosti povolen individuální vzdělávací plán, jsou hodnoceni v souladu s pravidly stanovenými v podepsaném dokumentu zúčastněnými stranami (ředitel, žák, zákonný zástupce žáka, výchovná poradkyně, třídní učitel, pracovník PPP apod.). Učitelé mají dokument k dispozici v Evidenci a jsou povinni se jím řídit.

G. Hodnocení žáků v distanční formě studia

Hodnocení v jednotlivých předmětech vychází ze zkoušek, které žáci konají dle učebního plánu pro distanční formu studia. Postup při hodnocení je specifikován ve vnitřním předpisu, který je zveřejněn na webových stránkách školy. Organizace studia a učební plán distanční formy studia vychází ze ŠVP.

 

Ruší se platnost školního řádu z 1. září 2015.

Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 1. října 2016.

Příloha: Poučení žáků o školním řádu a bezpečnosti

 

RNDr. Zdeněk Bergman
ředitel školy

Ke stažení ve formátu pdf zde.

Nový školní řád
RNDr. Zdeněk BERGMAN
29.10.2013 08:56:57
Nový školní řád

Od 1. listopadu 2013 vstupuje v platnost nový školní řád. Oproti tomu dosavadnímu v něm přibyly pasáže o hodnocení žáků a o komisionálních zkouškách. Dílčích úprav doznala i některá další ustanovení. Žáci budou s novinkami seznámeni v třídnických hodinách. Ke stažení ve formátu pdf je zde.

Úprava školního řádu
RNDr. Zdeněk BERGMAN
13.07.2012 16:51:32
Úprava školního řádu

Od 1. září 2012 je školní řád GT upraven v části pojednávající o klasifikaci. Nově je stanoveno, že žák s absencí nad 25 % v daném předmětu nebude klasifikován a bude muset konat dodatečnou zkoušku. Upřesněna jsou i práva žáků na vysvětlení a sdělení klasifikace včetně určení minimálního počtu známek za čtvrtletí. Více najdete na Základní info/Školní řád.